Senát

Ústavní postavení Senátu Parlamentu České republiky

1. Komu je v našem státě svěřena moc zákonodárná?

Podle Ústavy ČR, která nabyla účinnost dne 1. ledna 1993, je zákonodárná moc svěřena Parlamentu ČR, který se člení na dvě komory: Senát a Poslaneckou sněmovnu. Senát je ústavní institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a každé dva roky je z jedné třetiny obnovován. Poslanecká sněmovny má vymezeno čtyřleté volební období, a tak každé čtyři roky jsou všichni poslanci nově voleni, není-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna dříve. Senátoři jsou voleni většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních obvodech na 6 let, občané volí 81 konkrétních osobností. Poslanci jsou voleni podle zásad poměrného zastoupení.

2. Jaká je kompetence Senátu?

Projednávání a schvalování návrhů zákonů postoupených Poslaneckou
sněmovnou
Navrhování zákonů
Vyslovování souhlasu s mezinárodními smlouvami
Vyslovování souhlasu s vyhlášením válečného stavu, s pobytem cizích
vojsk na území ČR či s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR
Volba prezidenta republiky na společné schůzi obou komor
Souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu
Pouze Senát může podat žalobu na prezidenta republiky Ústavnímu soudu
pro velezradu (Ústava ČR, čl. 65,odst. 2)
Předkládá prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení
státních vyznamenání
Navrhuje Poslanecké sněmovně 2 kandidáty na funkci veřejného ochránce
práv a 2 kandidáty na funkci jeho zástupce
Navrhuje prezidentu republiky kandidáty na funkci předsedy a
inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů

3. V kterých případech plní Senát funkci ústavní pojistky?

Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Bezpodmínečného souhlasu Senátu je potřeba při přijímání ústavních zákonů a některých zákonů dalších, např. volebních.

4. Je jednání Senátu veřejné?

Schůze Senátu je veřejná, pokud se Senát neusnese, že schůze nebo její část je neveřejná, zvláště mají-li se projednávat utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření je vždy veřejné.

5. Kdo se může účastnit schůzí Senátu?

Kromě senátorů se mohou jednání Senátu zúčastnit prezident republiky a členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona. Jiné osoby se mohou schůze zúčastnit, jen projeví-li s jejich účastí Senát souhlas. Takovýmto osobám může předsedající udělit slovo.

Veřejnosti, hostům a zástupcům sdělovacích prostředků jsou vyhrazena místa, ze kterých mohou průběh schůze sledovat.

6. Jak Senát hlasuje?

Veřejně se hlasuje o návrzích zákonů, o schvalování mezinárodních smluv, o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu, o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území ČR a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR. Tajným hlasováním se volí funkcionáři Senátu, komisí a členové stálých delegací Parlamentu ČR do meziparlamentních delegací. Na schůzích výborů se tajně volí jejich předsedové; jejich volbu potvrzuje schůze Senátu. Tajně se dále hlasuje, stanoví-li tak zákon nebo se na tom Senát usnese.

7. Kdy je Senát způsobilý přijímat usnesení?

Senát je způsobilý se usnášet, pokud je přítomna aspoň jedna třetina všech senátorů. K platnému usnesení Senátu je třeba nadpolovičního souhlasu všech přítomných senátorů. K přijetí ústavního zákona a mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k souhlasu s pobytem cizích vojsk na území ČR a k vyslání našich vojsk do zahraničí je třeba nadpoloviční většiny všech senátorů.

8. Jsou jednání výborů a komisí Senátu veřejná?

Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Neveřejné schůze výboru nebo části schůzí, které byly prohlášeny za neveřejné, se mohou účastnit senátoři, prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které se mohou účastnit schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona. Další osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru. Stejné zásady platí pro schůze komisí. Zasedání Organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak, zasedání Mandátového a imunitního výboru je neveřejné vždy.

9. Může senátor podat návrh zákona?

Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Může je podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Návrh zákona (jeho novely, změny apod.), který podává Senát Poslanecké sněmovně, může k projednání v Senátu navrhnout skupina pěti senátorů nebo výbor nebo komise Senátu. Pokud je návrh senátního návrhu schválen, postoupí jej předseda Senátu na základě pověření Senátu Poslanecké sněmovně. Zároveň je některý ze senátorů pověřen, aby návrh zákona odůvodnil. Jednotlivý senátor – na rozdíl od poslanců – návrh zákona podat nemůže.

10. Jaké výbory a komise může Senát zřizovat?

Senát svým usnesením zpravidla na první schůzi každého funkčního období zřizuje Organizační výbor, Mandátový a imunitní výbor a další výbory a komise. Jejich počet, název a náplň práce nejsou zákonem stanoveny, rozhoduje o tom Senát na své schůzi. Pro řešení určité problematiky může výbor zřídit své podvýbory. Jejich členy mohou být i senátoři z jiných výborů.

Komise se zřizují zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů. Členy komisí mohou být kromě senátorů i další osoby.

11. Co je to veřejné slyšení?

Na základě návrhu nejméně pěti senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. Veřejné slyšení může uspořádat i každý výbor Senátu k problematice spadající do jeho působnosti.